Blog

Parametr v podobě přepočteného výkonu na dm² se poslední dobou objevuje v souvislosti s plynovými grily a v tomto článku považujeme za důležité vyjasnit vztahy mezi výkonem v kW, dosahovanou teplotou a spotřebou plynu.

Výkon grilu v kW je samozřejmě prostředek pro dosažení grilovací teploty (obvykle nad 250°C), ale sám o sobě toho o kvalitě grilu mnoho neřekne a neměl by proto - dle našeho názoru - sloužit jako univerzální měřítko pro výběr kvalitního grilu.

Výkon v kW souvisí s tím, jak bude gril grilovat pouze okrajově. Nezanedbatelný vliv má také samotná konstrukce grilu (dvojité izolační víko, minimální množství otvorů v grilovacím boxu, robustní materiály, atd.), díky které dokáže gril lépe udržet teplo uvnitř a není proto třeba tolik energie k dosažení teplot vhodných pro grilování. Výkon na dm² je tedy zároveň i vyjádřením spotřeby plynu na dm². Přirovnat to můžeme třeba k rozdílům v konstrukci rodinného domu. Dům se špatnými okny a chybějící izolací bude potřebovat mnohem větší výkon pro dosažení komfortní vnitřní teploty, než moderní dům se silnou izolací a kvalitními okny. Udávat tak u domu vysoký výkon (např. kotle) na m² jako výhodu by nikoho asi nenapadlo, protože je zřejmé, že by to vedlo jen k vysokému účtu za energie, ale teplota uvnitř domu by byla u obou domů stejná. Podobná vazba platí i v případě plynových grilů.

Pro vaši představu si dovolujeme uvést, že rozdíl ve spotřebě plynu u srovnatelně velkých modelů může být i několik desítek procent, a ti z vás, kteří grilují častěji, pak cenu grilu za 15 let jeho životnosti možná zaplatí ještě jednou v zakoupeném palivu.

Parametr výkonu v kW berte tedy při výběru grilu spíš jako pomocný. Může se jednoduše stát, že gril s vysokým výkonem nebude nakonec dobře fungovat například v teplotách pod bodem mrazu nebo za větrnějšího počasí, nebo výkon rychle klesne po otevření víka a následném velkému proudění vzduchu přes otevřenou spodní část grilovacího boxu.

Uvedená úvaha by asi sváděla k uskutečnění "závodů" mezi grily, ale ani tato zkouška by nemusela určit právoplatného vítěze. Mohli bychom měřit například rychlost dosažení provozní teploty, ale zde budou ve výhodě grily osazené lehkými (méně kvalitními) materiály, které nepojmou velké množství energie. Takové grily však mají problém po vložení masa, protože chladné maso je hned teplotně "srazí na kolena" a bude trvat klidně několik minut, než se vrátí opět k dostatečné grilovací teplotě. Naopak grily s těžkými rošty a konstrukcí budou na začátku v nevýhodě a nahřátí zabere o něco delší čas. Nicméně díky akumulovanému teplu si gril snadněji poradí s várkou masa a teplota klesne jen krátkodobě.

Z uvedeného plyne, že výběr grilu nelze ponechat pouze na parametrických hodnotách jako je zmiňovaná hodnota výkon na dm², ale je třeba zhodnotit i neměřitelné hodnoty jako je konstrukce grilu apod.